Po roční pauze, jež byla zapříčiněna vleklým zraněním zápěstí pravé ruky, se na světové greeny vrátila téměř v plném lesku dvacetiletá profesionální hráčka rakovnického Putt-golf clubu JM20 Olivia Prokopová. Ta během deseti dnů „obhajovala“ zlaté pozice na US Masters v Adventure golfu a Mistrovství světa v Crazy golfu.
„O obhajobách se nedá v žádném případě hovořit, protože oba vrcholné podniky jsem loni musela kvůli zranění vynechat a dobře jsem tušila, že tréninkové manko se musí v každém případě projevit na výsledcích. Proto jsem si nedávala přílišné cíle, snad jen to, abych dokázala, že jsem na těchto površích nejlepší ženou planety, což se nakonec povedlo. Mezi muži, kde jsem v roce 2013 také dominovala, jsem tajně pošilhávala po první desítce. To se sice také nakonec podařilo, i když ke spokojenosti mám v konečném hodnocení daleko,“ říká úvodem Olivia Prokopová.
Na US Masters odešly „esovky“
V severokarolínském Myrtle Beach, kde se konal takzvaný turnaj turnajů – US Masters, musela Olivia Prokopová kvůli stále trvajícím bolestem zápěstí ustoupit od léty prověřené přípravy a uchýlit se k méně náročnému programu. „Důsledkem toho mi samozřejmě odešly jamky, které jsem v předchozích letech zvládala bez jediné chyby. I když jsem při třídenním turnaji dřela, jak to jen šlo, na lepší než sedmou příčku mezi profesionály to nestačilo. Kdybych zahrála během dvanácti kol o sedm rán méně, skončila bych třetí a byla bych nadmíru spokojena,“ rekapituluje Olivia, která kategorii žen vyhrála s náskokem třiceti ran před Američankou Barbarou Mingo a o osmatřicet ran před její krajankou Paulou Gay.
Ze soutěže žen odstoupila po osmém kole pro obnovené zranění kolene další rakovnická hráčka Libuše Prokopová a z celkového prvenství mezi profesionály se premiérově radoval jedenatřicetiletý Matt Male, na něhož pouhou jednu ránu ztratil čtyřnásobný vítěz US Open Matt McCaslin. Na třetí příčce se umístil Greg Newport, dřívější vítěz jak US Masters, tak i US Open, který na vítěze ztratil tři rány.
„Vím, že se do Myrtle Beach znovu vrátím, abych se opět pokusila o zisk zeleného saka. Velmi dobře to celé vystihl Rakušan Karl Lakos v televizním rozhovoru přímo v dějišti, který na dotaz – Co ho na Masters stále láká zpátky, odpověděl, že to to jednoznačně ta neopakovatelná atmosféra turnaje,“ uzavírá zaoceánskou misi Olivia Prokopová.
Nejlepší žena a dvě rány od stříbra
V barvách berounského Sportovního centra Eden nastoupila o týden později Olivia Prokopová v anglickém Hastings k bojům o desátý titul mistryně světa a sedmnáctou medaili z World Crazy golf Championships celkově. A nechybělo mnoho a mohlo se jednat i o medaili s pořadovým číslem osmnáct! Mezi třiašedesáti muži a dvanácti ženami se totiž rozhodně neztratila.
„Tři dny jsem strávila na cestě a na trénink jsem tak měla pouhé dva dny. Navíc jsem si opět musela velmi rychle zvykat na odlišný míček, protože jako jediná z celého startovního pole startuji na obou odlišných površích, což je velmi náročné.“
Prokopová o svém sedmém titulu mezi ženami (dva vlastní z kategorie juniorů a jeden z absolutní kategorie z roku 2013) rozhodla prakticky jednoznačně, když po šesti okruzích, po kterých se jako jediná z žen kvalifikovala do finálové osmnáctky, měla náskok na druhou Ruth Burke sedmnáct ran (o třetí příčku se dělily další domácí hráčka Emily Gottfried a česká sparing-partnerka Olivie Prokopové Taťána Krepsová z GWC Rakovník, jež ztratily další dvě rány).
O to napínavější podívanou připravila Prokopová svým příznivcům v absolutní kategorii. „Dnes lituji čtyř bogey, která jsem zahrála v sobotu, i když to tak vypadat nemusí,“ naráží Olivia na fakt, že se v průběhu sedmého finálového okruhu v neděli propracovala až průběžnou druhou (!) příčku. „Bohužel jsem na jamce číslo šestnáct, kterou jsem měla před tím šestkrát odesovanou, zahrála dvojku, a na sedmnáctce, jež mi letos vůbec nevycházela, opět bogey, tedy trojku. To mi nakonec stálo třetí příčku celkově, ale tady bych osobně chybu nehledala, protože honit výsledek ve finálovém kole, kdy se hraje podle odlišných pravidel Crazy golfu, je nesmyslné. Ale mohlo to být pro mne samozřejmě příznivější, kdybych takto nechybovala.“
Rakovnická hráčka tak nakonec brala až nepopulární bramborovou, tedy čtvrtou pozici. „Zklamaná samozřejmě jsem, protože jsem nahoru šla postupně z deváté pozice příčku po příčce. Chtěla jsem být alespoň pátá, což se sice povedlo, ale klidně mohlo být stříbro nebo alespoň bronz. Na prvního Michaela Smitha letos nikdo v žádném případě neměl. Zvítězil již potřetí naprosto zaslouženě. I tak jsem ale ráda, že jsem se znovu ocitla ve výborné společnosti druhého Fina Pasi Aho, třetího a též dřívějšího trojnásobného mistra světa Chrise Hardinga a dalších skvělých hráčů, například nedávného vítěze British Open, dvacetiletého Adama Kellyho, který skončil osmý. A ještě na jednu hráčku nesmím zapomenout. Byla jí desetiletá Jessica Pilgrim, jež startovala v kategorii juniorů a mnohými byla přirovnávána právě ke mně, když jsem zde před lety začínala.“