Jedenasedmdesát nejlepších profesionálních a třiačtyřicet nejlepších amaterských putterů planety se v severokarolínském Burlingtonu, kde se od pondělí do pátku konal PPA National Championship v Putt-Puttu, kvalifikovalo do hlavního turnaje, jež se konal ve čtvrtek a v pátek na celkem osm okruhů.
V profesionálním poli se objevila opět jen jediná žena, osmnáctiletá česká hráčka Olivia Prokopová. „Do turnajů jsem nešla s přemrštěnými cíli, protože jsem vůbec nevěděla, co mám očekávat od svého zdravotního stavu. Ruka totiž stále pobolívala. Nakonec jsem společně s Rickem Allesim skončila sedmnáctá v úterním turnaji dvojic. To nebylo vůbec špatné, protože to znamenalo první polovinu startovního pole. Dokonce jsem si asi stanovila nový osobák, když jsem zahrála v jednom ze čtyř okruhů v řadě čtrnáct es. Jinak jsem ale se svými výsledky byla méně spokojená než s dosaženým umístěním,“ vrací se Prokopová k prvnímu z turnajů, který ji nominoval do středečního Tournament Players Championship.
„V tomto čtyřkolovém turnaji nás startovalo pětasedmdesát profesionálů a já skočila třicátá druhá, což by bylo opět celkem dobré, ale zase nejsem vůbec spokojená s dosaženými výsledky. Kdybych tak ubrala ze svého průměru 27,75 alespoň tři rány na kolo…,“ netvářila se příliš spokojeně česká hráčka.
Následný National Championship, o kterém byla řeč v úvodu, přinesl pro Prokopovou celkovou dvaadvacátou příčku. „Zase bych se jen opakovala, umístění je lepší zahraného výkonu. Průměr na kolo 27,25 měl být tak o jednu až jednu a půl rány lepší, než jsem zahrála.“
Spokojenost u jediné ženy, která se dokáže rovnat těm absolutně nejlepším mužům, může být snad až s posledním okruhem, v kterém zahrála 25 ran, i když ve druhém, třetím, pátém a sedmém okruhu byla například jen o jednu ránu horší, což se může zdát jako zanedbatelný rozdíl. „Není tomu tak. Té pětadvacítce totiž předcházelo téměř revoluční rozhodnutí mého táty, který rozhodl, že už je to vabank a že tudíž mohu zkrátit míření dle svého. Já to mám už několikasettisíckrát vyzkoušené z tréninku, ale táta k tomu nechtěl nikdy definitivně svolit. Jde o to, že na jednotlivých jamkách zkrátím míření o dvě až čtyři sekundy – vždy dle toho, o jak situovanou jamku se jedná, a hraji tak z mého pohledu uvolněněji. Táta nakonec prvních devět jamek, na kterých jsem dala i s tímto svým systémem šest es, měřil stopkami a nakonec mi dal hlavou na dálku znamení, že toho nelituje. Od té chvíle jsme o tom nehovořili, protože to zakázal, jen jsme si společně ještě s mým koučem Alešem Vlkem, který mne opět špičkově připravil, řekli, že v pondělí si před prvním tréninkem na US Masters v Myrtle Beach uděláme ohledně tohoto bodu briefing. „