Zatímco nám sobota propršela, jak už jsem psala, od nedělního rána je tady v Chicagu obloha jak vymetená a tak obrovské vedro, které jsme ještě nikdy na turnaji nezažili. Teplota je sice něco kolem 30 stupňů Celsia, ale tady uprostřed města je to žár. Trénujeme tedy sice celý den, ale Marek nám do tréninkových dávek vkládá přestávky ve stínu. Jinak bychom to snad ani nevydrželi.
Naopak Marek s tátou byli den a půl na hřišti neustále, aby nám zmapovali dohrávky, které tady budou tím nejdůležitějším prvkem. Ono totiž ze základních úderů moc es padat nebude – na to není hřiště stavěné. A když říkám, že mapovali nám – tedy pro Milana a pro mne, myslím to doslova. Marek s tátou rozhodli, že Mára do toho jako hráč nepůjde a bude se věnovat jen a jen koučování. Snad je to dobré rozhodnutí. Vím, že mne chtějí všichni tři kluci dovést k premiérovému vítězství na US Open v kategorii žen, a tak pro to dělají všechno. Ty dohrávky jsou fakt připravené bezvadně. Mára zná už nyní snad každý milimetr všech osmnácti jamek a vše mi zakreslil do zápisků.
Marek se tedy s hráčskou kariérou definitivně rozloučí na podzim v Myrtle Beach při Turnaji mistrů. Tam už mapovat nebude, protože máme tamní hřiště zakreslené z předchozích let. Rozloučí se po deseti letech spolupráce i se mnou, ale vím, že mne bude stále sledovat. Byla bych ale moc ráda, kdyby mi přeci jen ještě jedno hřiště zmapoval a šel se mnou jako kouč. A sice příští rok v srpnu v Horním Bezděkově při Czech Open 2010. Do té doby si ode mne snad dostatečně odpočine a bude mít na ten týden Adventure golfu chuť… Už by to bylo skutečně naposledy. Slibuji!
Olivia Prokopová, US Open 2009, Chicago