Již jen sto dvacet hodin zbývá do zahájení letošního ročníku nejvyššího Major turnaje v Adventure golfu – US Masters 2011, který opět hostí areály Hawaiian Rumble a Pineapple Beach v jihokarolínském Myrtle Beach.
Za největší favoritku profesionální kategorie bez rozdílu pohlaví je již několik týdnů jednoznačně považována šestnáctiletá česká hráčka Olivia Prokopová. „Je to potěšitelné a zároveň velice zavazující, ale už se umím s touto rolí vyrovnat, jelikož to pro mne není nic nového. Ale neustále novinářům opakuji, že okruh favoritů je minimálně deseti až patnáctičlenný,“ usmívá se Olivia Prokopová, jejíž dosavadní tréninkové výsledky by bohatě na podium vítězů po loňské stříbrné a předloňské čtvrté příčce stačily.
„Panuje zde absolutní pohoda. Můj realizační tým pracuje na výbornou. Už také dorazilo několik českých fanoušků, kteří to zde oživili, a před týdnem také moje sparing-partnerka Veronika Vlčková, jež odvádí také výtečnou práci,“ pochvaluje si mladá Češka.
A jak se právě Veronika Vlčková, jež obsadí kategorii žen a také kategorii PRO, zvládá pro ni nezvyklou roli ze svého pohledu? „Odlétala jsem s tím, abych Olivii dopomohla k jejímu kýženému vítězství, protože už jen tento nejcennější titul jí ve sbírce chybí a nikdo z nás nechce, aby se pro ni US Masters stalo tím, čím byl pro Ivana Lendla tenisový Wimbledon.“
„Od prvního okamžiku obdivuji, co ona zde dokáže hrát a s jakou pílí celé ty dlouhé dny trénuje. Dává tomu absolutně nejvíc ze všech lidí tady. Kdo tohle neviděl, neuvěří. To jsou až takzvaně koňské dávky, o kterých jsme v Česku dosud pouze slýchávali,“ naráží Vlčková na fakt, že se při svém premiérovém výjezdu stala nedílnou součástí profesionálního týmu. „Nyní, když ten její trénink vidím na vlastní oči, vím, že já bych to celé nikdy nevydržela. Šlape to tady jak hodinky. Na druhou stranu celý realizační tým pro nás obě dělá, co nám na očích vidí.“
O osobních ambicích se slečně Vlčkové příliš hovořit nechce. „Nejprve jsem si musela utřídit všechny dojmy. Dosud jsem hrála jen na několika hřištích v Česku, ale tohle je jiná liga. Hřiště jsou překrásná, členitá, nápaditá. Obrovským plusem je, že jsou jednotlivé jamky od sebe odděleny, takže nikdo nikoho neruší. Dostala jsem hned v prvním dnu na tréninku trochu víc do těla a do té doby jen pilujeme. Osobně bych byla ráda, kdybych se poprala o jeden z pohárů v kategorii žen, ke kterému mi prý manažer pan Prokop dovede, jak říkal. Žádné jiné a vyšší ambice si skutečně nemohu při umění hráčů, které jsem měla možnost zde sledovat, klást.“