Rozhovor Raport

1. Jak bys zhodnotila rok 2021?

Můj rok 2021 byl velice úspěšný. Přinesla jsem si domů zdravou dceru, která se mi narodila o tři měsíce dříve. Poté jsem se vdala za skvělého muže a tátu mé dcery. Na National Championship v Putt Puttu jsem obsadila desáté místo ze šedesáti devíti hráčů, ale golfová třešinka na dortu přišla až v říjnu, a to, když jsem dokázala vyhrát svoje třetí zelené sako.

Troufnu si říct, že toto bylo pro mě nejtěžší US Masters v životě. Starat se o deseti měsíční miminko, k tomu trénovat a pak hrát nebyla sranda, ale můj manžel mi byl skvělou pomocí a podporou, i když sám k tomu taky hrál.

2. Jaké to bylo, když si před porodem nemohla na trénink a jak dlouho si odpočívala po porodu. Chyběl ti minigolf?

Naopak, já jsem trénovala a hrála turnaje, až do té doby, co to bylo možné. To, co se stalo mně a Amelie přišlo, jako blesk z čistého nebe. Já neměla celých šest měsíců mého těhotenství žádné komplikace, takže jsem odehrála jak National Championship v Putt Puttu, tak i US Masters a pár turnajů z naší tour.

Po porodu jsem si dala oddych od minigolfu do dubna, takže čtyři měsíce, jelikož Amelie byla v nemocnici do poloviny března a já za ní každý den dojížděla. Pak když byla doma, tak jsem si pomaličku užívala něco, jako šestinedělí a náš první turnaj jsme odehráli koncem dubna. Samozřejmě, že mi minigolf chyběl, ale v prosinci jsem málem umřela a Amelie bojovala také o život, tak všechno šlo stranou a na minigolf nebyly myšlenky.

 

3. Říká se, že narozením dítěte se člověk změní. Pociťuješ to na sobě nebo si myslíš, že je vše ve stejných kolejích?

Určitě je to pravda. Člověk se změní, dospěje, kouká na život jinak a změní hodnoty. Samozřejmě, že člověk chce pořád to vítězství v minigolfu, ale já to svoje největší vítězství dostala už 10.12.2020 – Amelie je můj malý zázrak, moje velký vítězství! Ale zároveň pro můj sportovní život jsem nemusela dělat tolik změn, můj manžel sám hraje Adventure golf a Putt Putt a naši dceru chceme vést k tomuto sportu také, takže se dá říct, že pár změn je, protože na turnajích nám přibyl jeden člen a starost navíc, ale příjemná starost.S Amelie je vše na turnajích veselejší!

 

4. Neříkáš si někdy – mám krásnou dceru, proč by se tolik honila za úspěchy, když už jsem všeho dosáhla?

Naopak, ona je teď tou mojí motivací, abych měla úspěchy a aby jednou na maminku mohla být pyšná!

 

5. Přesunula ses za velkou louži. Nestýská se ti po Česku? A jak to bude dál? Většinu týdnů budeš žít v Americe? A kde přímo, pokud to není tajné.

Abych pravdu řekla, tak po Česku jako takovým se mi nestýská, po čem se mi jediným stýská je rodina. No a jak to bude dál…Splnil se mi sen, rodinu a domov mám tady. Do USA jsem se přestěhovala na trvalo, ale do Česka budu jezdit za rodinou a na turnaje, pořád je to můj druhý domov! A kde v USA žiju tajné není, žiju v League City, což je kousek od Houstonu v Texasu.

6. Pokud budeš více dnů z roku v Americe, plánuješ objet i více turnajů?

Určitě tím, že bydlím v USA mám šanci sehrát více turnajů a kvalitněji se připravit na vrcholy sezóny. V Texasu máme svojí vlastní Putt Putt tour, která zahrnuje několik turnajů, samozřejmě US Open, US Masters a National Champions week v Putt Puttu.

7. V minulosti jsi měla povinnosti u reprezentačního výběru USA. Jak to bude v budoucnu? Budeš na těchto postech pokračovat?

V roce 2018 jsem byla coach reprezentačního výběru USA. V budoucnu se tomu určitě nebráním.

 

8. Jaké budou tvoje plány do nadcházejících týdnů a měsíců?

V blízké době mě čeká cesta do Česka. Poté nám začne naše tour International Mini Golf Summit 2022 v Texasu, US Open, National Championships week v Putt Puttu a US Masters.

 

Co se stalo po US Masters

Moje nová nejlepší kamarádka na dalších pár týdnů! Děkuji, Wilsone!

Celkem veselá historka – na začátku září mi naše štěně způsobilo únavovou zlomeninu v mém chodidle, a to jen protože měl radost a skočil mi na moje chodidlo. Všichni víte, že my máme opravdu velké štěně! K doktoru jsem šla, až když jsme se vrátili z US Masters – na konci října. Doktor mi řekl, že by to mělo být dobré za šest týdnů. Tak a teď je konec ledna a moje únavová zlomenina se nehojí tak, jak má a proto potřebuju tuto speciální ortézu!