V polovině října se v americkém Myrtle Beach uskutečnilo další US Masters v Adventure golfu. Na startu nechyběla ani stálice v tomto sportu – hráčka Putt golf clubu JM 20 Olivia Prokopová, která odjela za moře s cílem vybojovat Zelené sako. A nebylo k tomu daleko. V kategorii žen Olivia vyhrála o parník, když měla náskok nad druhou ženou 24 úderů.
* Olio, kdy jste do Ameriky odjeli a jak jsi byla spokojená s přípravou?
Do Ameriky jsme odjeli kvůli tréninku s měsíčním předstihem. Letošní US Masters se hrálo na třech hřištích, ale díky tomu, že jsme s sebou měli Petra Mendíka, tak příprava probíhala, jak měla. Poslední týden jsem se dokonce připravovala a i s pár hráči, což mi přineslo kvalitní trénink a příjemnou změnu. Příprava byla mnohem lepší a kvalitnější, než před US Open. Odtrénovala jsem vše, co jsem si naplánovala.
* Jak probíhal turnaj?
Startující byli rozděleni na tři skupiny. Každá začala na jiném hřišti, ale všichni odehráli na hřištích stejný počet kol. Turnaj jsem začala na Hawaiian Rumble, kde se nakonec odehrálo nejvíce kol – pět. Na Aloha čtyři a na Hawaiian Village tři kola.
První kolo na Rumble bylo tradičně zahřívací, ale už mi něco naznačilo. Dráha č. 17 mi totiž zničila celý turnaj, ale to jsem v prvním kole ještě nevěděla. V minulosti totiž byla sedmnáctka esová dráha, ale pořadatelé ji před třemi roky ztížili položením kamene a vyvrtáním nové jamky v kopci. Během turnaje si na ní vylámali zuby všichni špičkoví hráči, včetně mě.
V prvním kole jsem dala na sedmnáctce čtyřku, ale celkově to bylo 37 úderů, což nebylo nejhorší. Druhé kolo jsem začala pěti esy, ale poté zaúřadovala dráha č. 17. a jelikož se v USA hraje dokud nedáš, tak jsem zahrála osmičku, kterou jsem v životě nedala. I s osmičkou jsem zahrála kolo za 37, což nebylo vůbec špatný. Třetí kolo mi vyšlo parádně. Na sedmnáctce jsem dala eso a celkově zahrála 30, což mě trochu posunulo pořadím.
Přešli jsme na Aloha, které je lehké. První jsem zvládla za 32, což bylo trochu ztrátové. Pak přišlo zlepšení na 27, ale ve třetím jsem zahrála 33, což bylo hodně. V tu chvíli jsem si říkala, že je po turnaji a už si zbytek jen užiju. Po prvním dnu jsem byla na 27. místě. Nic jsem ale nevzdala.
Druhý den se začalo na Hawaiian Village, které bylo nově předělané. Tam buď ti to napadá, nebo srazí. První kolo jsem dala 32, druhé 34 a třetí 31, což byly super výsledky. Hlavně první a třetí kolo. Na tomto hřišti jsem byla druhá nejlepší v celkovém pořadí.
Pak jsme přešli na Aloha, kde se odehrálo poslední kolo druhého dne. Mě to sedlo – zahrála jsem 28, což mě vyšvihlo na deváté místo celkového pořadí. V tu chvíli přišla naděje, že by to nemusel být až takový propadák.
Třetí den byly na programu dvě finálová kola. Vrátili jsme se na Hawaiian Rumble. První kolo jsem zahrála za 35. Na sedmnáctce jsem zahrála trojku, což jsem si oddechla. Výsledek mě nikam neposunul. A tak jsem si řekla, že poslední kolo vezmu na riziko. Vyšla mi sedmnáctka, kde jsem dala eso a celkově zahrála 30, což mě posunulo na celkové páté místo.
* Co se ti honilo hlavou, když jsi přicházela k sedmnáctce?
V hlavě jsem to samozřejmě měla. Podvědomí pracovalo. V prvním kole to byla moje chyba. Po osmičce jsem jen seděla a brečela. Poslední kolo už jsem byla tak zoufalá, že jsem moc nepřemýšlela a ono padlo eso.
* Páté místo – spokojená? Nespokojená?
Vzhledem k průběhu turnaje jsem moc spokojená. Táta samozřejmě není, ten bere jen vítězství, ale já jsem ráda, že jsem to vytáhla až na pátou příčku. Na první místo mi chybělo sedm úderů, na druhé šest a na třetí pět. Vše zhatila dráha č. 17., kde jsem zahrála sedm úderů nad par dráhy a to je právě těch sedm na první místo. Na „kdyby“ se ale nehraje. Je to prostě sport. V minulosti nikdy nebyl nikdo s osmičkou a čtyřkou v TOP pětce. Proto to beru jako úspěch a jsem na sebe pyšná, že jsem to nezabalila.
Druhý úspěch přišel v týmové soutěži, ve které jsem hrála s celkovým vítězem US Masters, takže jsme získali první místo v týmech. Ženy ani nepočítám, tak bylo jasno po první dnu, kdy jsem měla náskok dvaceti úderů.
Ráda bych poděkovala Petru Mendíkovi, který mi hodně pomohl během celého měsíce v Americe. Jak s přípravou na turnaj i s péčí o tátu, který byl s námi a na vše dohlížel.
David Svoboda