Po třech letech se na hřiště Bluegrass Mini Golf v Oceanport, NJ, USA, navrátil druhý nejvyšší major turnaj sezóny – US Open v Adventure golfu. A právě na tomto podniku zaznamenala v roce 2014 dnes dvaadvacetiletá hráčka Putt-golf clubu JM20 Olivia Prokopová své poslední stupně vítězů v kategorii profesionálů bez rozdílu pohlaví.
„Od té doby jsem se, dá se říct, trápila. Sužovala mne zranění, podstupovala jsem operace, byla jsem až frustrovaná… Nikdy jsem ale nepřestala věřit, že bych se mohla ještě alespoň jednou vrátit na absolutní vrchol,“ naráží Prokoppová na fakt, že v letech 2011 – 2013 dokázala vyhrát dvakrát jak US Open, tak i nejprestižnější turnaj US Masters, navíc pak i v roce 2013 i World Crazy Golf Championship.
Posledně jmenovaný podnik byl v polovině června pro českou hráčku odrazovým můstkem k návratu mezi absolutní špičku. „Ano, již mistrovství světa v Crazy golfu, kde jsem dokázala zvítězit, mi naznačilo, že jdu správnou cestou. Přesto jsem naprosto přesně věděla, že se žádné minigolfové disciplíny nedají vůbec výsledkově porovnávat a že to v USA nebude vůbec nic lehkého, protože právě tam se koncentrují nejlepší hráči světa, a tudíž se nesmím nechat dosaženým výsledkem ukolébat.“
Po velmi náročné přípravě nastoupila Olivia Prokopová, jejíž účast finančně podpořila i hejtmanka Středočeského kraje Ing. Jaroslava Jermanová a také grant města Rakovník, v pátek k prvním šesti okruhům. „Myslím, že jsme se v přípravě všichni spolufavorité, ke kterým mne téměř každý pasoval, docela hlídali, takže jsem věděla, že velcí kluci, jak hráčům říkám, jsou velmi dobře připraveni, jelikož se připravovali společně. Spíše mi to připadalo, jako kdyby každý chtěl porazit právě moji maličkost.“
Začátek turnaje měla Prokopová opět pomalejší. „Zahrála jsem 39 ran a pohybovala se hodně dole. Ale dobře jsem věděla, že se na tomto velmi těžkém a nevyzpytatelném hřišti s veřejnostním parem 40 chyb nevyvaruje nikdo. V dalších pěti pátečních kolech jsem už hrála dobře, i když malé rezervy bych tam ještě našla. Zahrála jsem 32, 35, 35, 34 a 38 ran, což stačilo na průběžnou druhou příčku se ztrátou tří ran na dosud vedoucího Manfreda Stewarta a náskokem tří ran na další tři hráče.“
Čtyři sobotní okruhy byly v podání mladé Češky doslova smrští. „Hned v prvním ranním kole, kdy jsem zahrála 32 rány, jsem šla o ránu do čela. Ve druhém kole jsem náskok po zahraní 33 ran ještě o čtyři rány navýšila. Ve třetím kole jsem zahrála 35 ran a Manfred mne o jednu ránu stáhnul.“
V tuto chvíli bylo jasné, že si to o titul mezinárodního mistra USA rozdají již jen Prokopová a Stewart. „Věděla jsem, co bych chtěla hrát, abych si náskok udržela. Nerozhodilo mi ani to, že Manfred na třetí jamce náskok snížil na tři rány. Po jedenácté jamce to bylo už zase o pět ran a každý kolem hřiště i diváci na tribunách nahlas říkal, že už to nejde pustit. Já jsem si ale dobře uvědomovala, že pasáž tří následujících jamek může být vražedná. Například na dvanáctce jsem si před třemi lety US Open prohrála, když tehdy dal Matt McCaslin eso, kdežto já čtyřku, a nakonec jsem odešla o dvě rány poražena.“
Podobný scénář Prokopová nepřipustila, i když na čtrnácté jamce jednu ránu opět ztratila. „Věděla jsem, že nás čekají již jen čtyři celkem lehké jamky, na nichž bych neměla náskok ztratit, i kdybych všechny zahrála na dvě rány, protože na jedné z nich se příliš neesovalo. Nechtěla jsem ale hrát takzvaně při zdi a jen si dobře přihrávat a dohrávat. Patnáctku a šestnáctku jsem vyesovala, sedmnáctku jsem zahrála za par. V té chvíli jsem měla náskok již sedm ran, protože Manfred dal i jednu trojku. Bylo tak jasné, že poslední jamku ani nemusím hrát, mohu zapsat sedmičku a stejně zvítězím. Chtěla jsem ale ještě něco lidem, kterých bylo kolem osmnáctky několik stovek, předvést. Tak jsem zvolila nejriskantnější variantu jednoho ze systémů, a nakonec i z toho bylo hole in one a vítězství o osm ran.“
Bezprostředně poté následovala mediální smršť, nezbytné fotografování s bývalým guvernérem New Jersey, starostou Oceanport, majiteli hřiště, prezidentem USPMGA a dalšími osobnostmi. „A hlavně mi nepřestal upozorňovat telefon. Během chvíle mi přišlo přes čtyři sta zpráv. Bylo to velmi příjemné. Všem moc děkuji, a samozřejmě i mé rodině, realizačnímu týmu, všem sponzorům a podporovatelům…“
Olivia Prokopová, jež bude v říjnu uvedena do americké Síně slávy, tak plně dokázala, že si toto ocenění i přes svůj mladý věk zaslouží, jelikož se tímto vítězstvím dotáhla na Dannyho McCaslina, který má na svém kontě také pět Major titulů (4x US Masters, 1x US Open). „Je to samozřejmě moc příjemný pocit. A jestli pomýšlím na zopakování „trojkoruny“ z roku 2013, kdy se mi podařilo vyhrát jak mistrovství světa, tak i oba americké major turnaje? Kdo by nechtěl, ale musím zůstat pevně nohama na zemi. Vždy je lepší být lovcem, než být lovnou zvěří, kterou jsem nyní já… V tuto chvíli jsem ráda, že jsem takhle náročný turnaj zvládla, protože to bylo až vysilující a psychicky asi nejnáročnější v kariéře, jelikož jsme hráli v obrovském vedru a dusnu šest pátečních kol deset a půl hodiny, čtyři sobotní sedm hodin.“
Pro úplnost dodejme, že do Česka putují z letošního US Open další tři trofeje. O dvě se zasloužila Olivia Prokopová, která dominovala o jednapadesát ran kategorii žen. Společně s Joeyem Graybealem pak o šest ran i kategorii dvojic. Poslední trofej patří Libuši Prokopové (GWC Rakovník), jež vybojovala v kategorii žen bronz, když na stříbrnou Paulu Gay ztratila sedm ran.