Prokopová oblékla zelené sako

„Mise splněna,“ mohla v sobotu v pravé poledne místního času nahlásit svému realizačnímu týmu  patnáctiletá hráčka rakovnického Putt-golf clubu STARLIFE Olivia Prokopová, která po nedávné stříbrné příčce z National Championship organizace PPA (disciplína Putt-Putt) toužila po cenném kovu v kategorii profesionálů i v konkureční organizaci US PMGA (disciplína Adventure golf), která jako svůj nejvrcholnější podnik pořádá každoročně pro čtyřiapadesát nejlepších hráčů a hráček v jihokarolínském Myrtle Beach Turnaj mistrů.

 

Prokopová oblékla zelené sako

„O tom, že bych uspěla na obou tak náročných podnicích během jednoho měsíce, se mi ani nezdálo. Bylo a je to stále neuvěřitelné. Myslím, že jsem i nyní dosáhla svého maxima. Na Švéda Richarda Locknera prostě letos nikdo nemá. Šel si za vítězstvím tvrdě. Já jsem chtěla po loňském čtvrtém místě jakýkoliv kov,“ září štěstím Olivia Prokopová, která si domů ještě veze prvenství z kategori žen.

„To už tak těžké nebylo, protože jsem druhé v pořadí – Astře Stanwyck – dala rovných čtyřicet úderů, třetí Becky Sandefur pak 93 úderů na dvanáct okruhů. V profesionálech to bylo naopak napínavé až do poslední jamky. Lockner byl sice před námi nakonec o devět ran, ale já se bránila po celé poslední kolo atakům Grega Newporta, kterému jsem ještě dala šanci na šestnáctce svojí trojkou, a Jay Klappera, ale nakonec jsem náskok dvou, respektive čtyř úderů uhájila. Byl to super pocit, když mi na osmnáctce tleskali všichni hráči a desítky fanoušků. Táta byl slyšet snad kilometr daleko. Oba si s mámou pěkně pobrečeli.“

Na večerním slavnostním ceremoniálu si Prokopová užila od zaplněného sálu standing ovation, aby při své závěrečné řeči zdůraznila, že příští rok si už přiletí pro zelené sako, které je určené jen pro vítěze. “Nakonec jsem se ho přeci jen dočkala už letos. Pořadatelé se totiž nevyhnuli malému faux paux, když Locknerovi předali sako s letopočtem 2011. “To je ale Olivie, která ho hodlá příští rok vyhrát,” smál se Richard, sako posléze svlékl a oblékl mne do něho. Nakonec si ale domů vezu jen ramínko, abych prý měla na co sako za rok pověsit.”

Druhý z rakovnických hráčů, amatér Michal Běhounek, vybojoval ve své kategorii bronzovou příčku, když ho od vítězství dělily pouhé tři rány. “S oběma jsem nadmíru spokojen. Ještě po několika hodinách si snad ani neuvědomuji, co jsme vlastně dokázali, protože se jedná o obrovský úspěch, který doceníme až za nějaký čas,” uvedl kouč Aleš Vlk.